Jsou tu krysy, bacha na to
DAMU letos přijeli reprezentovat studenti Katedry činoherního divadla s podvratnou satirou Žebrácká opera aneb Kauza vyližmetr. Neočekávané synkreze všemožných i nemožných žánrů rozmělňuje hranice fikčního světa a reálných, aktuálně probíhajících politických kauz
Označení Kauzy vyližmetr za „muzikál“ je očividnou provokací. Je to totiž změť mnoha různorodých přístupů k inscenaci představení a jde spíše o hraní si na muzikál než hraní muzikálu. O zjevné ironii autorů svědčí i ono zvrácené rozhodnutí inscenovat žebráckou operu muzikálovým způsobem. Stejně tak jako muzikál lze totiž inscenaci chápat jako kabaret. Nejen, že se zde s velikým nadhledem nešetří klišé, ale ke slovu se notně dostává i metaironie. Konceptuální metafora všudypřítomných krys k představení znamenitě přiléhá. Na začátku představení deratizátoři v hazmat oblecích sice působí poněkud krypticky, ale na jeho konci se ukáže, že škůdci mezi diváky opravdu byli.
Témata originálního libreta jsou bez pochyb nadčasová a spojení některých motivů se specifickými českými kontexty kampaní, nadací a kauz v tuzemském publiku vyvolalo nejednou bouři smíchu nebo vděčný potlesk.
Tyto mafiánské historky z podsvětí doplňovala propracovaná scénografie. Kouřící kanál, žlutý kontejner a smrákající se nebe nad scénou skvěle dodaly ději atmosféru. Způsob přechodů mezi scénami, herecký styl i práce s mizanscénou silně připomínal hravý komiksový styl a v mnohém divadelní triky parodovaly triky filmové. Hudba jako taková text perfektně doplňovala. Zaznívá zde totiž žánrově generické muzikálové klišé, cringe rap battly, disco i pofidérní milostné rapsodie.
