Jak na granty?
Kolem peněz se točí celý svět, ať už se nám to líbí nebo ne. Jak tedy získává finance náš festival? Tohle téma se možná může některým jevit jako nezajímavé, ale stojí za to věnovat mu pozornost, protože se za ním skrývá mnoho práce a úsilí. Bez finanční podpory bychom nebyli schopni uspořádat festival v takovém rozsahu, jak jej známe. Proto skrze rozhovor s Gabrielou Balskou a Honzou Horským nahlédneme na tuto problematiku jejich očima. Gabča je studentkou třetího ročníku divadelní produkce a pro tento ročník zastává pozici ekonomky festivalu. Honza je projektový manažer Divadelní fakulty JAMU.
Jakým způsobem festival získává finanční podporu? A proč by to naše čtenáře mohlo zajímat?
Tím, že fungujeme v kulturní sféře, jsme odkázaní na tzv. vícezdrojové financování – v ČR pro tak velký festival zkrátka neexistuje jeden dostatečně solventní mecenáš. O prostředky si proto pravidelně žádáme (a máme poměrně vysokou úspěšnost) v rámci grantových či dotačních schémat či programů MŠMT, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Mezinárodního visegrádského fondu (IVF), ale také z lokálních zdrojů Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna (SMB) či městské části Brno-střed (MČBS). No a zajímat by vás to mělo proto, že pokud tohle čtete, pravděpodobně jste aspoň jednou nohou také v kulturní sféře, vícezdrojové financování vás nemine, a s jeho specifiky je tudíž radno se seznámit dříve než později. (Jan Horský)
Jak takové vícezdrojové financování funguje?
Představte si to prostě jako několik košíčků, ze kterých můžete brát finance. No a ta pravá zábava začíná tím, že každý ten košíček má svá velmi specifická pravidla upravující to, na co je můžete použít. Většina košíčků třeba neumožňuje hradit náklady na reprezentaci. Takže člověk musí myslet na to, abychom si např. na raut ušetřili z tržeb, které nám tu návštěvnictvo nechá za lístky na představení. Kromě těchto “ostrých” pravidel, která jsou stanovena smlouvou, tu pak existují ještě ta nepsaná, která tak nějak diktuje selský rozum. Tím mám na mysli třeba to, že z „brněnských“ košíčků SMB a MČBS prostě budete brát spíše na honoráře kapel a pronájem klubů, které se všechny vyskytují v katastru těchto územních částí, protože takové koncerty jsou pak přístupné jejich obyvatelům. A maďarského porotce zase raději vyplatíte z košíčku Mezinárodního visegrádského fondu, který právě rozvíjí a podporuje spolupráci v našem regionu. Snažíte se být prostě dobrý hospodář, který ty zdroje rozděluje tak, aby co nejvíc prospívaly oblasti, kterou rozvíjí ta daná instituce – ať již se jedná o kulturu, vzdělávání, mezinárodní spolupráci nebo naopak regionální rozvoj. Když si to všechno takhle pěkně sedne, tak to pak máte úplně radost to psát do těch závěrečných zpráv… (Jan Horský)
Co je zajímavého na Mezinárodním visegrádském fondu (IVF)?
Ten máme hodně rádi. Jedním z hlavních cílů festivalu je studentstvu zprostředkovat mezinárodní zkušenost. Jde prostě o to, že v našich silách jako školy není nechat každého studenta vyjet na nějaký zahraniční výjezd, i kdyby o to měli všichni zájem. Proto je pro nás důležité, že jednou za rok tu zahraniční zkušenost prostě přivezeme za studentstvem do Brna. A v tomhle našem mezinárodním rozměru festivalu nám hodně pomáhá právě IVF, které podporuje projekty vedoucí k větší provázanosti a spolupráci zemí Visegrádské čtyřky. (Jan Horský)
Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými žádostmi?
Každé to dotační nebo grantové schéma má svá specifika. Takže vlastně ta žádost nikdy nevypadá stejně pro dvě různé instituce. To už je dané jenom tím, jaké je jejich poslání. (Jan Horský)
Zároveň je i každá žádost vypracovaná pro jednu a tu samou instituci napříč lety specifická. Tím, že úzký organizační tým tvoří vždy studenti 3. ročníku produkce a jevištní technologie, tak základ je sice stejný, ale každý ročník přispěje něčím vlastním a novým. U podávání žádostí o granty tak nikdy nemůžete použít úplně stejný text, ale přizpůsobujete ho jak danému ročníku, tak vnějšímu prostředí festivalu. (Gabriela Balská)
Např. pro MKČR v žádosti vypíchnete jiné přínosy festivalu než v žádosti pro IVF. To znamená, že MKČR budete zdůrazňovat to, jak přispíváte k zachování a rozvíjení kulturního dědictví, podporujete lokální kulturní sféru atd. Kdežto IVF budete spíše vypichovat festivalové aktivity rozvíjející mezinárodní spolupráci (např. maďarský porotce, debata o socio-politické situaci v zemích V4 a jejím dopadu na umělecké VŠ). Nechápejte mě špatně, všechny tyhle věci v rámci festivalu děláme a jsou pro nás všechny důležité. Jde spíš o to, jakou tuto charakteristiku budete, pro jakého mecenáše akcentovat – z jaké strany mu festival pootočíte a ukážete. (Jan Horský)
Nebo např. u Brna-střed, Statutárního města Brno a Jihomoravského kraje je důležité i to, že je pro Brno a Jihomoravský kraj SETKÁNÍ/ENCOUNTER jediný festival svého druhu, který by pořádala vysoká umělecká škola. A některé části programu jsou volně přístupné široké veřejnosti zdarma, za což máme u posuzování žádosti plusové body, protože se snažíme festival otevírat i veřejnosti. (Gabriela Balská)
Žádáme my, jako festival každý rok o ty stejné granty nebo je možnost zažádat i o nové?
Já jsem zpočátku dělala rešerši toho, o jaké granty můžeme žádat a dospěla jsem k tomu, že o žádné jiné (než o které už žádáme) žádat nemůžeme. Také jsem zjišťovala, jestli nenarazím na nějaký úplně nový grant, o který bychom mohli žádat, a i když jsem si s tím dala opravdu práci, v rámci ČR ani Evropy jsem na žádný takový nenarazila. (Gabriela Balská)
Jak se do této oblasti zapojují studenti?
Řekla bych, že v téhle oblasti jsem zapojená hlavně já. Dále koordinátorka festivalu, která může kontrolovat moji práci nebo já ji naopak informuji, jak na tom s žádostmi a vyúčtováním grantů jsme. Primárně na tom tedy ale spolupracuji já s Honzou. (Gabriela Balská)
Co se nabízí poskytovatelům grantů, je tam nějaké specifické protiplnění?
Může to být např. nízkoprahový přístup na kulturní akce pro lidi zasažené sociálním znevýhodněním, což je hodnota, kterou třeba MKČR velmi prosazuje, a zároveň oblast, kde my bodujeme hodně. Protože např. ceny našich lístků jsou oproti jiným festivalům nebo kamenným divadlům více dostupné ekonomicky oslabeným skupinám lidí. A samozřejmě nesmíme zapomenout na off-program, jehož velká část je zdarma.
Ale pak máme i takové běžnější požadavky, jako jsou např. ty na zveřejňování log. My totiž musíme pracovat s nějakým přiloženým logo manuálem těch jednotlivých institucí, který upravuje např. velikost loga, jak daleko od ostatních log může být umístěno apod. (Jan Horský)
Dále bych to ještě doplnila tím, že je třeba si to hlídat, protože po skončení festivalu posíláme poskytovatelům grantů vyúčtování. V něm musíme dokládat to, že projekt opravdu proběhl a že věci, které jsme v žádosti garantovali, jsme opravdu i dodrželi. Případně musíme zdůvodnit, proč festival proběhl se změnami. (Gabriela Balská)
Mnohým se může možná zdát, že je role ekonoma nezajímavá nebo si vlastně ani neumí představit, co vše tato práce obnáší. Jak tuto pozici vnímáte vy?
Mně nepřipadá, že by pozice ekonoma byla nezajímavá, spíše myslím, že někteří studenti mohou mít strach tu pozici zastávat. Už jenom z hlediska toho, že je to práce, kde člověk vlastně více méně pracuje sám. Teď nemyslím ve vztahu k pedagogické supervizi, ale jako student. Dále zabírá poměrně dost času a je potřeba řešit všechno. Finance jsou navázány na všechny sekce a výstupy a jako ekonom musíte ten festival podrobně znát. Zároveň musíte také naslouchat ostatním, vědět co se děje v jednotlivých sekcích, mít zkrátka dobrý přehled. Také je třeba k práci ekonoma přistupovat dost zodpovědně, protože např. když neobstojíme s žádostí o nějaký grant, tak je to „vaše“ chyba, i když to tak vlastně není, protože se nedozvíte, proč žádost neobstála. A je možné, že i když by byla žádost napsána sebelépe, prostě ty instituce váš projekt podpořit nechtějí, a to z jakéhokoliv důvodu.
Dále si myslím, že ta práce nemusí být tolik atraktivní, protože si lidé moc neumí představit, co je vlastně její náplní. I když udělám na toto téma pro ostatní studenty prezentaci a popíšu moji práci, tak je to stejně těžko představitelné. Až ve chvíli, kdy to ten člověk opravdu dělá, tak pochopí, co je to přesně za práci. A i ekonom samotný se některé věci učí za pochodu v průběhu celého roku. Proto opravdu vnímám, že je důležité předat si veškeré informace a zkušenosti nabyté ročníkem před vámi.
Zároveň ekonom je jeden z nejvíce informovaných lidí festivalu. Tím, že máme s koordinátorkou a supervizí pravidelné schůzky, tak jsem vlastně přímo u zdroje informací, a to mě na tom baví a motivuje mě to na festivalu dále pracovat. Také čím více informací mám, tím je pro mě ta práce jednodušší. (Gabriela Balská)
Abych to shrnul za sebe, tak já osobně vnímám roli ekonoma jako jednu z nejprestižnějších pozic v rámci festivalu a jako jeden z nejlepších způsobů, jak získat profesní zkušenosti v rámci studia na JAMU. To zároveň znamená, že je to i úplně boží položka do životopisu – psaní grantů a ekonomické spravování tak velké akce jako je náš festival jsou totiž dovednosti, které jsou velmi snadno přenositelné do jiných oblastí a kontextů. A pro mě osobně jako pro projektového manažera je tato pozice v rámci festivalu úplně ta nejdůležitější. Bez mučení přiznám, že bych se bez Gabči jen těžko obešel. 😊 (Jan Horský)
